Jsme v týdnu manželství a ještě se nám pomalu blíží sv. Valentýn. Období, kdy spousta lidí spolu oslavuje lásku. Vy, kteří ještě neznáte svoji drahou polovičku, nesmutněte! Vždyť láska láska ví, kdy je ten pravý čas pro vás a nikdy není pozdě na lásku. Láska kvete v každém věku. Důkazem nám může být manželský pár, se kterým jsem udělala tento rozhovor. Zvláštností tohoto vztahu je totiž věk. Věkový rozdíl manželů činí 22 let. Pomoc, láska, ochota, podpora, radost, úcta jeden ke druhému, odpuštění, pomoc, pochopení, věrnost a mnohem více je pro paní Dominiku (44) a pana Antonína (66) samozřejmostí.  
 

zdroj


Jak dlouho jste manželé? 
Tento rok to bude 24 let.  

Jak jste se poznali? 
Pracovala jsem v jednom obchůdku se sladkostmi a Toník za mnou chodil a pořád mi něco dobrého nosil a chtěl jít se mnou ven, ale já jsem se ho bála. Pak tam šel prý naposledy, ale to jsem nevěděla. No a já v ten den, co přišel, jsem si řekla, že bych s ním mohla jít ven a já se do něho zamilovala. Zjistila jsem, že jsem se zbytečně bála. 


Proč jste se rozhodli vzít? Čí to byl nápad?  
Dominika: Silné emoce.  
Antonín: Přišla s tím Domča. 


Co vás utvrdilo v tom, že je to ten/ta pravý(á)? 
Antonín: To nikdy nevíte na 100 %, že je to ta pravá, ale musíte to risknout. Svoji Domču jsem miloval a miluji, jednoduše jsem si dokázal s ní představit i budoucí život.  


Co na váš sňatek říkalo okolí a vaši rodiče? Přeci jen je to veliký věkový rozdíl. 
Matka od manžela nesouhlasila. Bylo to těžké, jelikož mě tchyně neměla ráda a tak mi dělala naschvály. Zatímco moji rodiče byli prvně pro a pak proti a po svatbě se s tím smířili. Prý to nebude mít budoucnost a jistě to brzy skončí, říkalo okolí. Nebylo to lehké si stát za svojí láskou, ale zvládli jsme to, jelikož naše láska byla a stále je silná.  

Byl váš svatební den ještě něčím výjimečný?  
Dominika: Ano, měla jsem narozeniny. Můj Toník byl pro mě ten nejkrásnější dárek.  
Antonín: Ano, já ti dal sebe jako dárek. (smích)

Hádáte se? A pokud ano, tak jak často? 
Hádat se nehádáme. Nemůžeme to nazývat hádkou, jelikož si každý řekne svůj názor a stejně se hned do deseti minut zase pusinkujeme. 

Žárlíte na vaši drahou polovičku? 
Dominika: Říkám, že nežárlím, ale ve skrytu tam určitá žárlivost bude. Vypadá na svůj věk dost dobře a bodejť bych na takového krasavce nežárlila. (smích)
Antonín: Vůbec nežárlím, nejsem ani ten typ, co by žárlil. Já svojí Dominičce věřím. Jen Dominička na mě žárlí. (hlasitý smích) 

Je to ta stejná láska jako na začátku vašeho vztahu? 
Pořád stejná, akorát silnější. Neměnili bychom. 

Omezuje vás  v něčem věkový rozdíl?  
Neomezuje. Já Toníkovi dodávám energii a Toník zase mně moudrost.   

Čím uděláte rozhodně tomu druhému radost ?  
Když jsme spolu a něco pěkného podnikneme. Třeba výlety máme moc rádi. 

Co máte na tom druhém nejraději? 
Dominika: Vůni jeho těla. Humor, modrá očíčka, zadek a jeho srdce. Je na mě moc hodný a dává mi vše ze sebe.  
Antonín: Všechno. Modré oči.  

Co máte společného?  
Myšlení, humor, domácnost (smích), dceru, a rozhodně tam nesmí chybět láska.  

V čem jste jiní? 
V pohlaví. (hlasitý smích) A ještě věk. Taky Toník rád řídí auto a já ráda nakupuji, jako každá jiná žena, ale mému Toníkovi to nevadí. Už si zvykl. (smích) 

Jakou má vaše druhá polovička špatnou vlastnost?
Dominika: Tak já se snažím vidět jen ty dobré věci a ne ty špatné a proto ani na toto neodpovím.  
Antonín: Tím pádem budu taky raději mlčet. (smích)

Co nejhezčího jste spolu zažili?  
Pořád spolu zažíváme krásné dny. Každá chvilka je pro nás krásná, ale nejhezčí a nejkrásnější zážitek je pro nás naše dcera, když ji vidíme šťastnou. I přes ty těžké chvíle, kdy nám onemocněla, jsme se s manželem za naši dceru modlili a byly jsme si navzájem oporou. To, že máme takové manželství a to, že je tu naše dcera s námi, je to nejkrásnější, co si člověk může přát.  

Kdo je hlavou rodiny?  
Nikdo anebo oba dva. Manželství a láska není o moci a velikosti ani o rozkazování, ale je to v srdci. 


Co je podle Vás důležité ve vztahu? 
Věrnost a vzájemná víra. Také Bůh je důležitý. Bez božího požehnání, marné lidské namáhání. 


Co byste chtěli vzkázat našim čtenářům?  
Dominika: Chtěla bych popřát, abyste se milovali a nerozváděli jste se.  
Antonín: Nežeňte se, když to nezvládáte! (hlasitý smích) Snad čtenáři pochopí, že je to vtip.  

Děkuji za rozhovor Antonínovi a Dominice. Humor a láska jim rozhodně nescházeli.

 

   @innstagramova_elizabeth 
 

https://www.signaly.cz/info/podporte-signaly-cz