Ekumenický patriarcha Bartoloměj říká: "Každý z nás působí malé ekologické škody a jsme tak proto povoláni uznat svůj malý či velký vliv na zhoršování a poškozování životního prostředí". Náš papež František ve své encyklice Laudato si zmiňuje právě tato slova ekumenického patriarchy Bartoloměje, kterému leží stav naší planety a celého stvoření na srdci stejně jako našemu Svatému otci. 

 

 

Patriarcha Bartoloměj proto vybízí k uznání tzv. hříchu proti stvoření, protože:

 

 „zločin proti přírodě je zločinem proti nám samotným a hříchem proti Bohu. Ať již lidé ničí biodiversitu v Božím stvoření nebo narušují integritu země a přispívají ke klimatickým změnám, zbavují zemi přirozeného porostu nebo ničí vodnatá území, když znečišťují vody, zemi, vzduch - všechno to jsou hříchy.“

 

Patriarcha Bartoloměj i náš Svatý otec vyzývají ke změně. Papež František k tomu říká:

 

„Každá snaha o vylepšení světa vyžaduje změnu způsobu života, modelů výroby a spotřeby a změnu zkostnatělých mocenských struktur. Ekologická krize je výzvou k hluboké vnitřní konverzi.“ 

 

Změna způsobu života. Našeho života. Nemůžeme čekat, že stav naší planety začnou sami od sebe zachraňovat politici, světové mocnosti, velké firmy. Nezačnou. Změna musí přijít „zespoda“. Od nás. Konzumní způsob života má na přírodu velice negativní dopad. Ne jenom život „těch druhých“, ale i ten náš. 

 

Do školy, do práce, všude jezdíme autem. Jarní, letní, podzimní, zimní móda, žádný aktuální módní trend nám nesmí uniknout. Než abychom koupili kvalitní český výrobek, jenž vydrží roky, raději zajedeme do Pepco pro „handru“ za 69 korun, která vydrží stěží dvě vyprání. Než abychom zašli do místního řeznictví pro kvalitní sýr do vlastní krabičky, raději v marketu nakoupíme pár plátků nekvalitního sýra bez chuti v superobřím plastovém obalu. Jsme pohodlní. Jsme líní. Naši předci chodili do obchodu pro základní suroviny mnohdy i mnoho kilometrů- v zimě, v horku, v dešti, v závějích, z kopce, do kopce, bosky,… A my si nevážíme věcí, nevážíme si lidí, kteří je vyrobili, nevážíme si surovin, které nám naše planeta poskytuje. To vše škodí Božímu stvoření. 

 

A změna nemůže nastat za desítky let, nemůžou ji udělat "ti druzí". Změna musí nastat právě teď a právě u nás. Stav Božího stvoření je v našich rukách. 

 

Pojďme se u následujících fotek zamyslet, co bychom v našem životě mohli změnit... 

 

Balené mléko ze supermarketu, nebo mléko od místního sedláka?

 

Jogurt obalený plastem, hliníkem či sklem, nebo levný domácí jogurt výborné kvality?

 

Nákup v supermarketu, nebo nákup základních surovin v bezobalovém obchodu?

 

Omezeně použitelné plastové sáčky, nebo látkový pytlík, který vydrží dlouhodobě?

 

Čaj, který k nám cestoval, přes půl zeměkoule nebo nasušené místní bylinky? 

 

Exotické ovoce, které k nám přijelo na kamionech třebas až ze Španělska, nebo raději místní produkty místních sedláků z farmářských trzhů? (zdroj: https://www.flickr.com/)

 

Jednorázové, nebo opakovaně použitelné odličovací tampónky? Chemické odličovače očí, nebo olivový olej?

 

Šampóny a sprchové gely se spoustou složek, nebo tuhý šampón a tuhé mýdlo z přírodních látek? 

 

Cesta do školy, do práce autem, nebo raději jízda na kole či městkou hromadnou dopravou? (zdroj: https://www.flickr.com/)

 

Stále nové a nové nákupy supermoderních a často nekvalitních oděvů, nebo raději nadčasové oblečení z bazaru nebo ze second-handu? Nebo dokonce doma ušité? (zdroj: https://www.flickr.com/)

 

A jakou změnou začneš ty? 
 

 

www.signaly.cz/podporte