Dnešní text evangelia nám zprostředkovává řeč, kterou měl Ježíš k dvaasedmdesáti učedníkům, když je posílal do světa. Slovo „učedník“ už není tak časté, a tak nemusí být zřejmé, kdo vlastně učedníci byli. Ano, ze slova učedník jasně vyplývá, že je to člověk, který se něčemu učí. Ale nenechme se odbýt. 

Otec A Syn, Chůze, Láska, Dítě, Joy, Dětství, Otec
zdroj

Učedník se velmi liší od žáka nebo studenta. V čem? Žák nebo student chodí do školy, a když výuka skončí, jde zase domů. Učedník naproti tomu zůstává u svého mistra. Žák či student nemusí mít příliš společného se svým učitelem, ale učedník bere mistra jako někoho sobě velmi blízkého, možná jako přítele. A mistr zase učedníkům dává možnost pracovat na svém díle (a to i za cenu, že ne vždy se to povede na jedničku). Ačkoli je mistr a své řemeslo ovládá nejlépe, dělí se o ně se svými učedníky. Je asi dobré říct, že pro mistra není jeho dílo pouhým zaměstnáním, ale něco, pro co žije, na čem mu záleží, pro co se obětuje.

 

Ježíš je také Mistr. A jako mistr má své učedníky. Nejen ty, o který se píše v evangeliu. Má je i dnes. Takovým učedníkem je (nebo spíše by měl být) každý křesťan. Každý z nás byl při křtu pozván, aby se stal Ježíšovým učedníkem. Být vybrán mistrem, být pozván, abych se stal učedníkem, bylo kdysi velkou poctou. Ježíš si vybral nás (křesťany), abychom byli jeho učedníky. A to nejen tak náhodou, jako by losoval šťastných deset, ale vybral si své učedníky záměrně. Vybral si právě mě a Tebe, protože nám fakt věří. To je mazec!

 

A co že je tím Ježíšovým dílem, pro které obětoval svůj život a ke kterému nás pozval? Podívejme se na Mistra. Ježíš je Mistrem v lásce. On má na svědomí velkou revoluci světa. Jeho dílem je láska. Láska ke všem lidem, láska bezpodmínečná, láska, která dovede odpouštět, láska, která nemá podmínku. A přesně tomuhle nás Ježíš chce učit, přesně o tohle se s námi chce podělit. Touží, abychom tuto lásku poznali, abychom věděli, že jsme Bohem milovaní, a co víc: abychom tuto lásku šířili a mohli ji tak pocítit i další lidé. 

 

Bůh Tě miluje. A v jeho lásce není žádné „ale“, žádná podmínka. Má Tě rád takového, jaký jsi. Když tohle člověk přijme, pak se jeho život mění. Protože pokud je tady Někdo, kdo mě má rád bez podmínky, někdo, o koho se mohu opřít, někdo, kdo mě neopustí ani, když se mi nedaří, pak můj život dostává úplně jiné grády. Můj život je tak radostnější, pokojnější, beze strachů, které by mě ničily, bez obav z budoucnosti, z nepředvídatelných situací atd. A to proto, že ten, kdo mě miluje je vševědoucí (takže ví, co potřebuji), všemohoucí (může a chce mi dát vše, co potřebuji) a všudypřítomný (takže mě nikdy neopustí).

 

To je krása křesťanství - krása Boží lásky. A my, Ježíšovi učedníci, jsme pozváni k tomu, abychom tuhle radostnou zprávu šířili. Nejen slovy, jako nějakou informaci, ale hlavně svým jednáním a svými postoji, z kterých lidé vyčtou lásku, radost a pokoj. Naše poslání učedníka není jednoduché a pokud se nám to má dařit, je potřeba čerpat od svého Mistra, být s ním v kontaktu (v modlitbě) a snažit se vidět jeho lásku. Držím nám všem palce, ať se nám to daří.

P. Lukáš Dořičák

 

Biblické signály- Slavnost sv. Cyrila a Metoděje (5.7.2020)


 

PRVNÍ ČTENÍ Iz 61,1–3a 
Hospodin mě pomazal a poslal mě zvěstovat radostnou zprávu chudým. 

Žl 117(116),1.2 Odp.: Mk 16,15 
Odp.: Jděte do celého světa a hlásejte evangelium. nebo: Aleluja.

DRUHÉ ČTENÍ 2 Kor 4,1–2.5–7
Kážeme, že Ježíš Kristus je Pán, my však že jsme vaší služebníci.

EVANGELIUM Lk 10,1–9
Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. 

Slova svatého evangelia podle Lukáše. Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: »Pokoj tomuto domu!« Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám.
V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: »Přiblížilo se k vám Boží království!«“