Celníci a nevěstky vás předcházejí do království Božího. Za dva tisíce let se mnoho nezměnilo v chápání těchto skupin obyvatelstva. A kdybychom měli pocit, že celníci si polepšili, stačí si připomenout, že tehdy nekomplikovali nákup elektrospotřebičů z ciziny, ale vybírali poplatky pro okupanty, a je nám jasné, že větší potupa, než dostat podobné lidi za příklad, zřejmě být nemohla.

 

www.flickr.com

 

Hospodář z podobenství měl dva syny a oběma sdělil svou vůli. Nemluví se zde tedy o lidech, kteří Krista neznají, ale svých chováním mnohé křesťany zahanbují – i když i o nich stojí za to přemýšlet a vyvozovat z toho pro sebe závěry. Oba synové věděli, co se po nich chce, jen jeden chtěl potěšit otce hned, ale na skutky už mu odhodlání nestačilo, druhý nijak netoužil působit dobře, ale nesnesl představu, že otce zarmoutí – nebo způsobí škody rodinné vinici, když jí neposkytne potřebnou péči – a raději se přemohl a práci vykonal.

 

Lidi, kteří chtějí působit, jako že Otce poslouchají, že jsou vzorní křesťané, známe. A není pravda, že čím víc tak chtějí působit, tím méně to většinou doopravdy dělají. Mnozí z těch, kteří na první pohled jako vzorňáci vypadají, doopravdy žijí podle slov Božích. Nevadí jim, že je to na nich vidět, protože to považují za součást svého úkolu. Svým životem přece svědčí o Kristu, tak je dobře, že si je každý na první pohled zařadí. Bohu díky za takové lidi. Problém je s těmi, co tak chtějí vypadat, ale tím své odhodlání vyčerpají. Když se pak ukáže, že v lepším případě kradou v práci papír do tiskárny, v horším mají problém s bratrskou láskou, schopností odpouštět nebo dodržovat sliby, je to smutné a kazí to v očích těch, kteří se dívají zvenku, obraz nejen církve, ale i samotného Otce. (Činy dětí vždycky padají na hlavu rodičů. ;-)) Méně je v takovém případě více. Schopnost přiznat, že se mi nedaří žít podle vlastních ideálů, že jsem slabý, že nejsem dobrým příkladem, může zmírnit škody, které by nedokonalý život jinak mohl napáchat. Přiznat chyby je dobré nejen sám sobě, nejen Bohu, ale i svým blízkým. Nerevoltuji proti přáním svého otce, nezpochybňuji je, jen mě přemohla slabost. Ani si nebudu připisovat zásluhy ostatních, pokud oni zadanou práci splnili a já ne. Všichni šli a já ne, odpusť.

 

A celníci a nevěstky? Ne, Kristus je nebere, jací jsou. Neříká jim, že nevadí, co dělají, hlavně, když ho mají rádi. Známe z Bible jen ty celníky, kteří opustili své pokladny, a ty nevěstky, které se přestaly prodávat. Kristus za nimi přišel, ne aby on zůstal s nimi tam, kde byli, ale aby oni šli za ním, aby svůj starý život opustili. Není možné vyznávat ústy Krista a přitom konat špatné skutky. Ovšem jako někdo působí jako vzorný křesťan, aniž by jím doopravdy byl, tak někdo může vypadat jako celník nebo jako nevěstka, a přitom takový nebýt. Možná nás do království Božího předcházejí ženy v nemravných šatech a muži neslušné mluvy. 

 

Hospodin do lidského srdce vidí. My býváme v pokušení dát na první dojem. Někdo má špatnou zkušenost s lidmi, kteří si dávají velkou práci, aby působili jako křesťané, někdo s těmi, kdo si nedávají žádnou práci, aby působili jako křesťané. Někdy si tím sami bráníme poznat laskavé lidi v těch, kdo na nás hned nepůsobí sympaticky. V základu křesťanského společenství nestojí jen víra, že Bůh nás miluje, ale i víra, že můj bližní miluje Boha.

 

 

________________________________________________________________________________

 

26. neděle v mezidobí 

 

1. ČTENÍ Ez 18,25-28 
Jestliže se zločinec odvrátí od svých zlých skutků, sám sebe zachrání. 

Čtení z knihy proroka Ezechiela. 
Toto praví Hospodin: 
    "Říkáte: 'Pán nejedná správně!' Slyšte tedy, izraelský dome! Je to mé jednání, které není správné, nebo spíš vaše? jestliže spravedlivý opustí svou spravedlnost a páchá nepravost a zemře, zemře pro nepravost, které se dopustil. 
    Jestliže se však zločinec odvrátí od svých zlých skutků, které spáchal, a jedná podle práva a spravedlnosti, sám sebe zachrání. Neboť proto, že se bál a odvrátil od všech svých nepravostí, které spáchal, jistě bude živ a nezemře." 2


Žl 25 (24), 4-5. 6-7. 8-9 Odp.: 6a 
Odp.: Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování. 

Ukaž mi své cesty, Hospodine, a pouč mě o svých stezkách. Veď mě ve své pravdě a uč mě, neboť ty jsi Bůh, můj spasitel, nepřestávám v tebe důvěřovat. 
Odp. 
Rozpomeň se, Hospodine, na své slitování, na své milosrdenství, které trvá věčně. Nemysli na hříchy mého mládí, na má provinění, pamatuj na mě ve svém milosrdenství pro svou dobrotivost, Hospodine! 
Odp. 
Hospodin je dobrý a dokonalý, proto ukazuje hříšníkům cestu. Pokorné vede k správnému jednání, pokorné učí své cestě. 
Odp. 



2. ČTENÍ Flp 2,1-11 
Mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš. 

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům. 
Bratři! 
    Jestliže je u vás trochu křesťanské snahy druhé těšit, trochu láskyplného povzbuzení, nějaké duchovní společenství a trochu srdečné účasti, dovršte mou radost tím, že budete stejně smýšlet, že vás bude všechny pojit jedna láska, že budete svorní a jednomyslní. Nic nedělejte z hašteřivosti nebo touhy po prázdné slávě, ale z pokory ať každý z vás pokládá druhého za lepšího, než je sám. Nikdo z vás ať nehledí jenom na vlastní prospěch, ale i na prospěch druhých. 
    Mějte v sobě to smýšlení, jaké měl Kristus Ježíš: ačkoli má božskou přirozenost, nic nelpěl na tom, že je rovný Bohu, ale sám sebe se zřekl, vzal na sebe přirozenost služebníka a stal se jako jeden z lidí. Navenek byl jako každý jiný člověk, ponížil se a byl poslušný až k smrti, a to k smrti na kříži. Proto ho také Bůh povýšil a dal mu Jméno nad každé jiné jméno, takže při Ježíšově jménu musí pokleknout každé koleno na nebi, na zemi i v podsvětí a každý jazyk musí k slávě Boha Otce vyznat: Ježíš Kristus je Pán. 


EVANGELIUM Mt 21,28-32
Litoval toho a šel. Celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království. 

Slova svatého evangelia podle Matouše. 
Ježíš řekl velekněžím a starším lidu: 
    "Co soudíte o tomto případu: Jeden člověk měl dva syny. Přistoupil k prvnímu a řekl mu: 'Synu, jdi dnes pracovat na vinici.' On odpověděl: 'Mně se nechce', ale potom toho litoval, a přece šel. Přistoupil k druhému a řekl totéž. Ten odpověděl: 'Ano, pane', ale nešel. Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?" 
    Odpověděli mu: "Ten první." 
    Ježíš jim řekl: "Amen, pravím vám: Celníci a nevěstky vás předcházejí do Božího království. Přišel k vám Jan, aby vám ukázal správnou cestu, ale neuvěřili jste mu. Celníci však a nevěstky mu uvěřili. Vy jste to viděli, a přece ani potom jste se nezměnili a neuvěřili jste mu."

 

 

www.signaly.cz/podporte