Vojenský kaplan fr. Cpt. Emil J. Kapaun řekl o míru tato slova: „Svět vnímá mír jakožto svobodu bez bolesti, svobodu bez ran, svobodu nebojovat. Ale mír, který nám Bůh dává, je dar, který existuje při utrpení, v dobách zranění i v dobách války.“ Bylo by bláhové považovat mír a svobodu za samozřejmost, a proto si 11. listopadu připomínáme Den válečných veteránů, jehož symbolem je květ vlčího máku.

 

www.flickr.com

 

Květy vlčího máku, které nosí lidé na klopě v době okolo 11. listopadu, jsou připomínkou Dne veteránů, tedy dne, kdy si připomínáme všechny bojovníky, kteří padli na bojových frontách ve dvacátém století, ale i padlé v novodobých konfliktech. Připnutí vlčího máku je projevem úcty těmto statečným, ale zároveň výrazem vědomí, že svoboda a mír, které máme, nejsou zadarmo.

 

Den veteránů má svůj původ v anglosaských zemích. Symboly – den 11. listopadu a vlčí máky – nebyly zvoleny čistě náhodou. Dne 11. listopadu byla v roce 1918 ukončena první světová válka, což bylo stvrzeno podpisy spojeneckého maršála Ferdinanda Foche a vyslance Německého císařství Matthiase Erzbergera.

 

Symbol vlčího máku byl převzat z motivu básně Na flanderských polích, jejímž autorem je kanadský podplukovník John McCrae, lékař, který zažil hrůzy bojů u města Yper. Právě v této básni je květ vlčího máku spojován se vzpomínkou a žalem nad bratry ve zbrani a dobré kamarády padlé v boji.

 

Ve Flandrech rozkvétají máky,
tam, kde řad hrobů křivolaký
nás hlídá; a vysoko v dáli
snad skřivani se rozzpívali,
však děla přehlušují ptáky.

 

Jsme Mrtví. Avšak ještě včera,
než jitro přešlo do večera,
my lásku znali a teď spíme
na polích flanderských.

 

Vy buďte ti, kdo v boj se dají,
když z rukou našich upadají
pochodně; zas zdvihněte je výš
zradíte-li, pak neuhlídá kříž
náš klid, ač máky rozkvétají
na polích flanderských.1

 

Ve světě se tento den začal připomínat už roku 1919, tedy hned první poválečný rok. U nás v České republice byl tento den připsán do seznamu významných dní až v roce 2001, tedy pár let po našem vstupu do Severoatlantické aliance – NATO.

 

Tímto dnem si připomínáme všechny, kteří se postavili zřetelnému zlu, nepropadli strachu, beznaději a odhodlali se bojovat za něco, co je samotné přesahovalo. Díky tomu můžeme žít ve svobodné zemi a v době míru. V tento den si připomínáme Československé legionáře, celý československý odboj, tedy nejen československé letectvo a další „ve službách královny“, ale i domácí odboj, a mimo ně i novodobé válečné veterány naší armády, kteří padli v zahraničních misích.

 

Na mnoha místech v naší zemi probíhají každoročně pietní akce, bohoslužby za padlé vojáky a za mír či slavnostní ceremoniály v řadách armády. 

 

Aby se nezapomnělo

 

Aby se nezapomnělo na příběhy československých hrdinů odboje, snaží se nezisková společnost Post Bellum zaznamenávat jejich příběhy, které zdarma zprostředkovává veřejnosti a které jsou dostupné na webových stránkách Paměti národa či Dne Veteránů.

 

V současné době epidemie se Centrum pomoci Paměti národa snaží zajistit bezpečný mezilidský kontakt, který je velmi potřebný pro osamělé hrdiny naší vlasti - zajišťují jim díky práci dobrovolníků nákupy, obědy nebo léky a po telefonu i přátelské lidské slovo.

 

K této činnosti potřebuje Post Bellum i finanční prostředky, které získává z dobročinných akcí a od dárců. V těchto dnech můžete Post Bellum podpořit veřejnou online sbírkou nebo koupí vlčího máku.

 

 

1 - podplukovník John McCrae - In Flanders Fields (Na flanderských polích - překlad Petr Jan Vinš)

 

https://www.signaly.cz/info/podporte-signaly-cz